Výrazný nárůst v prvním pololetí 2010 pro hamburský přístav

Celosvětový zahraniční obchod vykazuje neustálou tendenci nárůstu a přináší největšímu německému mořskému přístavu mocný nárůst obratu se zámořským zbožím. Výsledek prvního pololetí 2010 vykazuje osm procent nárůstu celkového obratu.

V hamburském přístavu bylo v prvním pololetí 2010 přeloženo celkově 58,6 miliónů tun zámořského zboží. Odpovídá to nárůstu o 8,1 procenta oproti příslušnému časovému období uplynulého roku. Mimořádně silný vývoj importu, který dosáhl celkově 33,7 miliónů tun, se postaral o nadprůměrný nárůst o 12,3 procenta. Export dosáhl v prvním půlroce hodnotu 24,9 miliónů tun a zlepšil se o 2,9 procenta oproti příslušnému časovému období uplynulého roku. Claudia Roller, členka představenství společnosti Hafen Hamburg Marketing e.V., marketingové organizace hamburského přístavu, oznámila na půlroční tiskové konferenci, že se v prvním pololetí 2010 mimořádně pozitivně rozvinul obrat kusového zboží s plusem pět procent na hodnotu 38,8 miliónů tun, jakož i zboží hromadné spotřeby s plusem 14,8 procent na hodnotu 19,7 miliónů tun. „Tyto potěšitelné čísla o obratu potvrzují výraznou stoupající tendenci v překládce zámořského zboží v hamburském přístavu“, komentuje paní Claudia Rollerová. Rovněž v krizovém roku 2009 mimořádně tvrdě postižena kontejnerová překládka je opět v stoupajícím trendu a dosáhla v prvním půlroce s hodnotou překládky 3,7 miliónu TEU nárůst o 4,3 procenta. V měsíci červen dosáhla s nárůstem o 16,5 procenta oproti stejnému měsíci uplynulého roku dokonce nejlepší výsledek od prosince 2008.“ Zámořská doprava významná pro město Hamburk vykázala rovněž výrazný nárůst. Tak dosáhla kontejnerová doprava do Severní a Jižní Ameriky celkovou hodnotu 380.000 TEU a tím i nárůst o 11,6 procenta. Přeprava do Asie, která má mimořádně veliký význam pro hamburský přístav, dosáhla 2,2 miliónů TEU a zlepšila se tím o 6,9 procenta. Objem kontejnerové dopravy s africkými státy se vyšplhal na 96.000 TEU a dosáhl tím nárůst o 14,7 procenta

„Přístavní železnice se projevila jako stabilní faktor hamburského přístavu“, oznámil Jens Meier, jednatel společnosti Hamburg Port Authority. Obrat, který dosáhla po železnici společnost Hamburger Hinterland v jižním Německu, jižní a jihovýchodní Evropě, se nacházel v prvním pololetí již opět na úspěšné křivce rekordního roku 2008. „Zde se mimořádně vyplatili naše investice do infrastruktury”, říká pan Meier.

Při analýze objemu zámořského zboží bylo zjištěno, že již silně zjevný objem kusového zboží s hodnotou 38,8 miliónů tun v prvním pololetí si přilepšil o pět procent. V konvenční oblasti kusového zboží byl dosažen v prvním pololetí objem 1,2 miliónů tun. Odpovídá to nárůstu o 2,7 procenta. Protože kusové zboží se v Hamburku překládá v asi 97 procentech kontejnerů, projevuje se tento nárůst rovněž na objemu kontejnerů. Největší německý přístav pro kontejnery vytvořil v prvním pololetí 2010 celkový objem 3,7 miliónů TEU (20 stopové standardní kontejnery). Odpovídá to nárůstu o 4,3 procenta oproti příslušnému časovému období uplynulého roku. V překládce kontejnerů se nachází Hamburk na základě svého objemu hlavně díky důležité dopravní oblasti Asie, ke kterému patří rovněž Čína jako nejvýznamnější vzdálený tržní partner hamburského přístavu, s celkovým objemem překládky 2,2 miliónů TEU (+6,9 procent), opět ve výrazně stupajícím kursu. Hamburk je jako vždy evropské vedoucí místo překládky kontejnerové dopravy s Asií a Čínou. Významná část těchto kontejnerů se přepravuje jako překládka přes točnu Hamburk prostřednictvím zásobovacích lodí do regionu Baltského moře. V protikladu k západním destinacím zásobovacích lodí a lodí Short Sea, které jsou obsluhovány přes Hamburk a které vykazují za prvních šest měsíců roku již hodnoty přírůstku 3,6 a 9,5 procenta, je překládka kontejnerů u dopravy do Skandinávie a jiných států ležících u Baltského moře v dopravě zásobovacími loděmi ještě ve ztrátě 9,5 a 3,7 procenta. Dopady hospodářské krize na kontejnerovou dopravu s ostatními zeměmi ležícími u Baltského moře nedokázal vyrovnat ani velmi dobrý vývoj zámořského zahraničního obchodu Ruska, který si v prvním pololetí přilepšil s 191.000 TEU přepravenými přes Hamburk o 15,7 procenta. Množství překládek ve druhém čtvrtletí již vykazuje pro některé destinace ležící u Baltského moře opět vzestupný trend. Rusko zůstává beze změny nejvýznamnějším obchodním partnerem Hamburku v evropské kontejnerové dopravě a třetím nejsilnějším obchodním partnerem v celosvětové kontejnerové dopravě.

Překládka zboží hromadné spotřeby, která dosáhla v prvních šesti měsících v Hamburku výsledek 19,7 miliónů tun, se nachází s nárůstem o 14,8 procent oproti příslušnému časovému období uplynulého roku na výrazně stoupající úrovni. Především import železné rudy, který byl tvrdě postižen celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, se velmi rychle zotavil a dosáhl pro divizi materiálu překládaného nasávacími zvedáky výsledek 9,6 miliónů tun (+61,4 procenta). Import rudy, který se snížil v prvním pololetí 2009 na 1,4 miliónů tun, se vyšplhal v prvních šesti měsících roku 2010 na 4,7 miliónů tun. Odpovídá to nárůstu o 243 procent. Objem materiálu překládaného nasávacími zvedáky, především ale objem Agribulku, nebylo možné i přes velmi dobré výsledky v uplynulém roce udržet a vyznačuje se v prvním pololetí objemem 3,3 miliónů tun (-19 procent). Oblast překládky kapalin zůstává s objemem 6,8 miliónů tun o 4,8 procenta pod úrovní hospodářského výsledku z uplynulého roku.

Za předpokladu dále přetrvávajícího pozitivního vývoje světového hospodářského klimatu očekává Claudia Rollerová v roce 2010 při celkovém objemu překládky pro hamburský přístav s překládkou asi 119 miliónů tun nárůst o asi osm procent. Při kontejnerové překládce vychází paní Rollerová z objemu asi 7,7 miliónů tun TEU (+9 procent). Tak rychlý vzestupní vývoj v překládce zámořského zboží v Hamburku hospodářské vedení přístavu neočekávalo. Teď se velmi pozitivně projevuje skutečnost, že se nezastavili modernizační a stavební investice přístavních podniků a společnosti Hamburg Port Authority (HPA) do terminálů a infrastruktury, které začali ještě před krizí, Přístav je tak velmi dobře připraven na opětovné narůstající množství zboží v oblasti kusového zboží a zboží hromadné spotřeby, které se transportuje např. prostřednictvím nových linkových služeb a stále většímu množství přijíždějících lodí s velikými kontejnery, jakož i kontejnerových lodí přepravujících zboží hromadné spotřeby.